NAVŠTIVTE TAKÉ STRÁNKY NAŠEHO Divadelního spolku No a co?! Líbající

Duben 2011

Loučím se

29. dubna 2011 v 16:01 | Geheimnis |  O blogu
Tak se omlouvám, že sem moc nepřispívám a ani nechodím moc po blogách, ale tak nějak mám období, kdy mě to zase tolik nebaví.. :D A teď navíc jedu na víkend pryč :) Ale když vidím to počasí venku a slyším déšť, který mi neúprosně bubnuje na okna.... Tak se mi ani nijak moc nikam nechce :D Ještě před chvilkou svítilo sluníčko a já myslela, že pojedu v sukni :D Ani omylem..! :D Letím pro pláštěnku, jdu se vykoupat a na půl pátou musím být u miláčka :) tak se tu mějte a nezapomeňte na můj malý bloček!! :D :-*

Milý deníčku: Sedmadvacátý duben

27. dubna 2011 v 18:17 | Geheimnis |  Milý deníčku,...
Milý deníčku,

ačkoli toto datum pro mě už dlouho není radostné, dnes jsem to nějak skousla... Vůbec netuším, jak jsem to mohla tak pohodově zvládnout.. Ještě ke všemu, když jsme se dneska fotili :/. Mám takový pocit, jako by uvnitř mě byl nějaký kámen, zaseklý, a nechtělo se mu ven... Prostě asi jen není ta správná doba a místo dát prostor slzičkám.. Slzám a vzpomínkám jako v té povídce... Jednou to ze sebe dostanu, dřív nebo později.. Dnes si však myslím, že ne. Ne, protože večer nebudu sama a nebudu sedět u krbu. Budu s miláčkem... Myslím, že ani nemá páru, co je pro mě a mámu dnes za den. A tak ho tím nebudu ani otravovat.... Dneska stejně dávají hokej a fotbal, vezmu si knížku a budu si číst.
Mimochodem, soutěžila jsem na proženy.cz a dneska mi přišel balíček. Ani jsem nevěděla, že jsem vyhrála :D Každopádně to potěší ;) Takovou malinkou knížku od Wunibalda Müllera s názvem "Zamilovanost". Je to psycholog, takže to asi bude něco mezi referátem - výkladem - rozborem - učebnicí :D. Uvidíme ;).
A taky mám nové boty. Za 1300,-! :D A máme je s láskou úplně stejné :) Až bude čas a nálada, třeba je vyfotím ;)
Jo a taky se chci omluvit, že moc nepřidávám články, ale to víte, ne vždy je nálada...
A taky jsem tak trošku sekla se cvičením. Jestli to dobře dopadne, možná už příští pondělí bych mohla začít opět se Zumbou. Tak snad to vyjde :) Držte mi palce, já se letím umýt a pak tradá k lásce ♥


Slzy plné vzpomínek

23. dubna 2011 v 21:07 | Geheimnis |  Povídky
Nechci se nijak obdivovat, ale myslím si, že jsem tuhle povídku napsala extrémně smutnou... Takže - pokud jste slabší povahy nebo máte sklony k depresím, raději nečtěte...

Jinak samozřejmě budu ráda za ohlasy, za každého čtenáře...

Slzy plné vzpomínek

Jsem sama doma. Škrtám zápalkou, kterou následně přikládám k novinám pod třískami. Malý plamínek se rychlostí světla rozrůstá, až z něj vzejde pořádný oheň. Jeho odraz plápolá v mých očích. Než se naději začínám slzet. Nejen v důsledku štiplavých jiskřiček… A právě v první slze se odráží první vzpomínka…

Milý deníčku,... (22.4.2011)

22. dubna 2011 v 16:34 | Geheimnis |  Milý deníčku,...
Milý deníčku,

máme velikonoční prázdniny. Včera jsem pekla. Pekla jsem asi čtyři hodiny :D. Už nikdy nebudu péct z prášku. Už nikdy si nekoupím pečení v prášku od polské firmy. Recept je tam totiž jen v polštině, němčině a angličtině. To si pak nemůžete být stoprocentně jistí, že to pečete správně. :D
Dnes jedeme s miláčkem do Prahy koupit nové boty. A zítra do Libušína :) Ještě uvidíme v kolik. Tak a to je asi tak vše, končím. Paa

Nic? Neexistuje.

20. dubna 2011 v 21:11 | Geheimnis |  Téma týdne
Už odmala přemýšlím nad významem slov. Pořád si lámu hlavu tím, jak která slova vznikla. Kolikrát si je opakuju v hlavě do zblnutí, až mi přijdou jako úplné nesmysly. A říkám si: "Proč prostě znamená prostě? Co to je za slovo? Prostě, prostě, prostě, prostě, prostě....." A najednou mi to slovo připadá jako nic. Ale co je to nic? Jak to vypadá? Existuje to? Jak byste to popsali?

Já jako malá jsem se "ničeho" a "prázdná" nedomyslela a nedopředstavovala. Když si řeknu tohle slovo - nic - před očima se mi objeví obloha, nebe, a já padám, padám, padám... Nic necítím, žádnou závrať ani nevolnost, prostě jen klesám ničím a nikdy nedopadnu. Ale pak si říkám - proč by "nic" mělo mít barvu oblohy? Proč by nic mělo být jako "vzduchoprázdno"? Proč neexistuje barva nebo místo, které by vystihlo nic?
A tak jsem vyvodila důsledek mého "bádání", že nic neexistuje.

Co vy na nic?

Milý deníčku,... (20.4.2011) // Babičky a dědečkové

20. dubna 2011 v 18:34 | Geheimnis |  Milý deníčku,...
Milý deníčku,

dneska má svátek moje máma. Koupila jsem jí orchidej, má kytky ráda, tak jí to udělalo radost ;). Pouštěla jsem si videa, která táta natáčel naší historicky první videokamerou. :D Když jsem sama sebe viděla, docela jsem oba moje rodiče litovala, že jsem se jim nepovedla líp, neboť si stojím za názorem, že jsem byla hrozně ošklivé a prapodivné dítě. :D Vůbec nechápu, jak jsem si mohla najít kamarády. A myslím to upřímně vážně...
Bylo fajn na videu vidět babičku, která nás opustila před sedmi lety na štědrý den :(. Byla to taková ta babička, u které prostě na první pohled poznáte, že to babička je :D Jedna moje kamarádka o ní kdysi pronesla, že "Vypadá jako stoletá. Taková kouzelná babička." A měla pravdu, opravdu vypadala jako babička z pohádky. :) Bílé vlasy, vrásčitý hřejivý obličej, bez šátku na hlavě ani krok.. :D A tak krásné jméno - Antonie. Zní to strašně krásně, tak melodicky.. :)
Moje druhá babička byla úplný opak. Byla to veliká dáma s módním vkusem, měla plnou šperkovnici korálků (nádherných!), nosívávala načesané a barvené vlasy, pořád krásně voněla, nosila kožichy,... Hold paní z města versus děvče z dědiny.. :D A také měla krásné jméno - Drahomíra. Mě se moc líbí, i když pravda, svoje dítě bych v dnešní době takhle asi nepojmenovala... Ale shrnu to - obě jsem měla moc ráda a na obě ráda vzpomínám. Na babičky, obzvlášť ty "pravé", které leccos pamatují a rády o tom vyprávějí, se vždycky vzpomíná s láskou. A dost mi chybí, že nemám už žádnou, za kterou bych na víkend zajela... Už mám jen dědu, který mimochodem za čtrnáct dní musí na vyšetření do nemocnice, tak jen doufám, že to dobře dopadne... Už je mu přes osmdesát, to je prostě dědeček jak má být :).

Nu, dost vzpomínání, trošku mi to trhá srdce, každé tyto upomínky na zesnulé ve mě vzbuzují hroznou melancholii a někdy i depresi... Tak toho raději nechám ;)

Jací jsou vaši prarodiče? Jaké s nimi máte vztahy? :)

Miluji jaro v naší zahradě

18. dubna 2011 v 18:31 | Geheimnis |  Fotogalerie
Dneska byl nádherný den a konečně jsem mohla vyfotit, jak krásná ta naše jarní zahrádka je. :) I když.. Ono tak úplně zahrádka není :) Je to pořádný kus země :D No dobře, není ani zase ta k obrovská :D Myslím, že je tak akorát :)


Ty nádherné jarní barvy jsou tak dokonalé :) Nebe bez mráčků, travička zelená, třešně kvetou.. :) Mňam mňam :P :D


Už se na ně moc těším :P :D

Milý deníčku,... (17.4.2011)

17. dubna 2011 v 13:57 | Geheimnis |  Milý deníčku,...
Milý deníčku,





tak se nám jaro projevuje čím dál tím víc :) Jasně, pořád se sem tam na obloze objevují nesympatické tmavé obláčky až mraky, ale spíš vykukuje sluníčko a zahřívá nám vzdoušek, aby nám to pěkně zavařilo se zdravím. :) :D Jednou je hic a pak zase div ne mráz. To se pak nedivte, že můžete dopadnout jako já :D S šátkem na krku, čajem u pusy a zavaleni kapesníky. Jediné, co je divné, že teplota mi klesá a nestoupá :D Předevčírem jsem měla 36,7°C, včera 36,3°C a dneska 35,7°C :D Nejsem divná? :D
Včera jsme s mámou v sámošce koupili papírové kapesníky. Akutně jsem je potřebovala, protože už jsem neměla do čeho smrkat :D Tak jsem vzala první, které jsem viděla a šup k pokladně. Až venku, když už jsme je využívala, jsem zjistila, že jsou mentolové :D. Pak jsem jela pro bráchu na Kladno a v Tescu jsem koupila jiné. Asi jsem včera měla nějakou divnou auru :D Protože jsou heřmánkové a smrdí ještě víc než ten mentol :D Fuj! :D Ale co, mám rýmu jako hrom tak se s tím musím nějak vypořádat a hold je všechny pos.... :D Posmrkám, že? :D
Tak se mějte fájn, páá

Fórum celiaků aneb milion lidí v malém prostoru!

16. dubna 2011 v 14:57 | Geheimnis |  Co mě zaujalo
Ahojky, tak jsme se vrátili z Prahy. No teda, povím vám, že to byl děs a hrůza! :D

Já měla takovou radost, že jsem na ten Zličín trefila, aniž bych blbě odbočila :D A málem jsem se rozplynula, když jsem v pohodě a bez problémů dorazila k metropoli :D Ale... Přijeli jsme tam okolo čtvrt na devět a před námi závory a: "Metropole Zličín otevírá v devět hodin. Stání před závorou zakázáno." Nebo tak nějak :D. No prostě, co teď?! :D Máma optimisticky: "Tak to zaparkujeme někde v centru, ne?" A já na ní jen vytřeštila oči plné strachu :D Neboť se bojím jezdit po Praze, je to na mě moc stresu :D. Tak jsem to otočila a že to hold někde parknem. Tak máma zase pronesla inteligentně: "Kdybys měla tu, džípíesku, tak se ti tohle nestane." Zabručela jsem, že kdybych "měla GPS, tak kdo ví kam dojedeme." Nesnášm je :D Slyšela jsem spousty případů, kdy řidiče tohle "chytré zařízení" dovedlo do slepé ulici nebo nevědělo o uzavírkách apod. A tohle já riskovat nebudu :D
No, špatně jsem odbočila takže jsme se projeli po zličínském autobusovém nádraží :D Pak už jsme ale naštěstí vjeli na placené parkoviště hned vedle a bylo to v suchu :) Na dnešnku (hned po těchle trablích :D) byla nejhorší ta půlhodinová cesta metrem o_O

No, na místě bylo děsně málo místa, asi milion lidí, x stánků s výrobci a všude kilometrové fronty. Zajímavé, jak se do toho malého prostoru mohlo vejít milion lidí a kilometrové fronty, že? :D Fakt to bylo malé!! :D
Utratili jsme asi dva tisíce a to jen za jídlo. Aspoň vidítě, jak je to drahé! :D Mám pár fotek. Tak ale teď už musím jít, neboť mě čeká ještě cesta na Kladno pro bráchu a nákup v Tescu a kolem páté jdeme s láskou ven na procházku :)

Tak pááá ♥

Věříte na horoskopy?

15. dubna 2011 v 15:58 | Geheimnis |  Co mě zaujalo
Tak co, věříte nebo ne? (dole je anketa ;))

Já osobně volím odpověď "Jak kdy,...". Obzvlášť horoskopy na této stránce jsou velmi věrné. Ne všechno, co se tam píše, ale drtivá většina ano.

Více čtěte pod čarou ;)