Ahoj všem! :-)
Včerejšek byl opravdu tak debilní, až to není hezký. I když vlastně jsem jak ten debil byla jen v práci, protože jinak to byla celkem pohoda.
Začalo to už jen tím, že od minuty, co jsem sedla k přepážce, jsem dělala jednu chybu za druhou. Nejen, že jsem si špatně zažádala o příděl peněz do poklady, čili jsme to pak museli stornovat, ale od dvanácti do šesti jsem se od té přepážky nehla ani na krok. Takže ani na záchod, ani na jídlo, ani se jen na chvíli protáhnout, NE. Miliony lidí, nekonečné fronty. Maximálně jsem se jen na minutu zavřela, abych si mohla v klidu udělat práci, která už na mě čekala několik klientů, např. vylepit známky na dopisy, uklidit peníze do trezoru apod.
Dalšími bonbonky bylo třeba to, že jedné paní jsem vrátila o osmnáct korun míň, samozřejmě si to ještě zkontrolovala a hned mě na to upozornila. Ale byla docela nepříjemná. Taková.. Nadřazená mi přišla. Blbka.
Jiná paní zase byla tak poctivá, že mi přinesla zpět přes dvě stovky, které jsem jí špatně vyplatila. Hm, to by bylo pěkný manko... Který jsem stejně nakonec udělala, tak co. Ale jen pětadvacet korun.
A pak takové ty drobnosti jako zadávání jednoho balíku do počítače asi tak na pět pokusů, protože jsem vždy něco zapomněla (většinou načíst zákaznickou kartičku), nebo mi třeba nedocházelo, že když v ruce držím složenku, tak co že to mám vložit do té tiskárny? Jakej dokument? Prázdnej papír? Nebo snad dokument o transakcích Maxkartou? - Ty debile, přece tu složenku! :D :D A tak no.
Doufám, skutečně doufám, že ten debilní den byl způsoben jen tím, že bylo pondělí. A že dnes už to bude o dost lepší. Sakra, začínám si uvědomovat, co všechno ještě musím udělat a nějak to nestíhám... Tak třeba dnes zajít na odběr krve, abych mohla jít na kontrolu na gastro, ještě by bylo fajn nahlásit zdravotní pojišťovně, že už nejsem student, ale pracující člověk, tak aby z toho pak nebyl problém. Jo a taky bych se konečně mohla objednat na to vytrhnutí zubu. Hm, ale do toho se mi taky dvakrát nechce, ale už by to potřebovalo. A to jsem určitě ještě nevyjmenovala všechno, na co jsem zapomněla, že musím udělat.
Co bylo na včerejšku ale hooodně pozitivní? Vzpomínáte, jak jsem tu kdysi v jednom článku vzdychala nad muži? Mezi těmi muži byl i Miro Baranek, vedoucí A-týmu na Spartě. A včera jsem mu smskovala :D. Bylo to vtipný. Rozhodla jsem se, že chci v neděli na fotbal. S holkama. Tak jsem se mu připomněla, jestli ta jeho nabídka na lístky zadarmo platí. A platí :) Háček je v tom, že mi je nechce nechat na recepci, ale že mi je chce předat osobně. A to s mým pracovním vytížením je fakt problém :D. Ale prej to nějak vymyslíme. Tak jsem na něj zvědavá, jak to vymyslí... :D Každopádně mě to včera hodně bavilo. Zase jsem si připadala jako puberťák.
Jo a když už jsem u těch chlapů a konkrétně u Sparty, v neděli jsem byla hodně naštvaná. Služba na Spartě mi skončila v sedm a to se nějak měli vracet kluci z Jablonce. Tak jsem na něj nenápadně čekala :D. A dočkala jsem se. Ale nejdřív jsme s kolegyní museli vyhnat vrátnýho, aby zase neběžel Kubovi Brabcovi něco hezkýho napovídat. Většina hráčů hned začala nasedat do auta a odjíždět, tak jsem ještě chvíli čekala - opět nenápadně - na bráně a kecala s vrátným - s jiným. Ale Brába neprojížděl. Čekala jsem asi do půl osmý, ale pak jsem to vzdala a odjela domů. Když jsem dorazila, přišla mi sms: "Ahoj, měla jsi vydržet, Brába si objednal jídlo a přišel si pro něj na vrátnici jen v ručníku!" No nenasralo by vás to? Taková nespravedlnost!
Přeju krásný den! :D :)