NAVŠTIVTE TAKÉ STRÁNKY NAŠEHO Divadelního spolku No a co?! Líbající

Únor 2018

NeValentýn.

Čtvrtek v 11:52 | Geheimnis |  Pocity
Všichni jsme to registrovali a všichni jsme to nějak prožili. Někdo se těšil, něko plánoval, někdo nadával, někdo ignoroval.
Já se musím přiznat, že jsem letos snad poprvé tenhle svátek zamilovaných neprožívala tak vehementně, jako v uplynulých cca deseti letech. Nejvíc jsem ho paradoxně prožívala v dobách, kdy jsem byla nezadaná - tehdá jsem toužila po tom ho s někým sdílet. A teď, když už toho Někoho mám, nemám potřebu mu tu lásku vyznávat jednou (dvakrát - 1. máj je taky super!) do roka, protože se ji snažím vyznávat tak nějak každodenně - v přiměřených dávkách, samozřejmě, aby to s ním neseklo. Takže už tak nějak chápu argumenty těch "odpůrců", kteří Valentýn zatracují s tím, že nepotřebují svátek na to, aby někoho měli rádi a obdarovali ho. Chápu, ale Valentýn jako svátek mám pořád ráda. Bez ohledu na to, jestli je nebo není evropský (což je taky sporné, protože základní myšlenka je z Itálie, ale nádech komerce dostal v USA). Prostě jen letos jsem byla tak nějak imunní vůči té komerčnosti kolem a nijak mě to neobtěžovalo.

Ačkoli, upřímně.. Vážně jsem odolala?

Nástrahy všedního dne.

12. února 2018 v 17:00 | Geheimnis |  Téma týdne
Energie, tak to je skrytý nepřítel číslo jedna mého života v tuto chvíli.

Energie v každodenním životě, to je elektřina a plyn.
Jeden nepřítel se schovává ve zdech, jeho velká část má barvu mědi, tedy téměř jako mé vlasy a stará bude taky tak nějak jako já, možná o čuc starší. Ano, mluvím o starých elektrických rozvodech. Tváří se, že fungují a že jsme moderní domácnost. Ale jen si zkuste zapojit naráz pračku a myčku! Jen strach mi to zatím za ty necelé tři měsíce ještě nedovolil vyzkoušet! Ono stačí jen vysavač zapojit do prodlužováku a nikoli přímo do zásuvky, abyste vyhodili pojistky. To nechci vidět, co by se stalo zapojením více spotřebičů naráz.
Prý to hezký svítí, když to hoří.

Nepřítel č. 2 je v potrubí. Plyn. Dle slov mého přítele chodí na wawky revizák každý rok. Dle slov přítele prý každý rok řekne, že jsou v pořádku. Kromě těch v prostředním pokoji - o těch říká, že jsou v pořádku, jen se nesmí používat. Ale nevím proč.
Jestli kontroluje i sporák, to netuším. Ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že v bytě někdy proběhl výbuch a ani to nevypadá, že by se nějaký výbuch měl v nejbližší době konat. Ale to víte, s plynem nejsou žerty. Je to ten typ, na kterýho si musíte dávat bacha a hlavně mu nevěřit!

Kdo je ale můj největší nepřítel, to je trouba. Fakt, opravdu trouba.
Už jsem si tady párkrát stěžovala, že v ní nebudu péct (sladkosti), protože to prostě nedopeče nebo se vše srazí. A já si prostě nedám říct. Včera jsem se jala péct tvarohovou buchtu s povidly (RECEPT).
Vyšlehala jsem krásné těsto, umíchala dobroučkou tvarohovou náplň a koupila sladká povidla. Přenesla jsem to na plech a dala do předehřáté trouby s tím, že to budu péct pozvolna a dlouho a že to snad klapne. Kolečko s teplotou jsem otočila - odhadem - na 160°C, kolečko s programem jsem dala na třetí možnost (první je světlo, to jediný vím) a budík nastavila na dvacet minut - to jen abych nezapomněla buchtu zkontrolovat.
Po zazvonení mrknu a vidím, že budu muset dalších 20 minut přidat. Tak otáčím budíkem a čekám. Po dalším zazvonění je patrný pokrok, okraje krásně vyběhly a zrůžověly, ale ještě by to tak čtvrt hodinku minimálně sneslo. Otáčím budíkem potřetí a čekám. Crrr. Jdu k troubě, na pohled bych konstatovala, že je to ještě málo, okraje sice byly hnědé, ale strukturou vypadaly nedopečené. Nicméně otevřela jsem troubu a omakem zjistila, že okraje jsou již tvrdé - tj. pomůcka dle mé mámy - když se těsto nepropadá, je hotové - tak jsem tedy plech vytáhla a nechala buchtu chvíli zchladnout.
Jelikož přítel netrpělivě poletoval okolo plechu, šla jsem tu nádheru tedy naporcovat. Na první pohled se zdálo, že jsem troubu pokořila a že se vše povedlo podle plánu! Začala jsem krájet a nandala jsem první vzorky na talíř. Na světle jsem přitom zkoumala, jak vypadá spodní část těsta. A hádejte... nedopečená. Po téměř hodině v troubě! A že to nebyla kdovíjak vysoká vrstva, sotva centimetr.

Takže zatímco tvarohová náplň místy už hnědla, okraje byly tvrdé a upečené, prostředek a vlastně všechno pod náplní bylo polosyrové.
Být na mém místě moje máma, tak buchta skončí na stropě. Já se tomu spíš cynicky zasmála a odnesla to ke stolku. Přítel toho spořádal celkem dost a ještě vychvaloval, že mu to chutná. Ale ráno si k snídani vzal jeden kousek, zeptal se, která strana je která (tak jsem mu řekla, že to ztuhlý je tvaroh a to pod tím je těsto), jednou do toho kousnul a pak si vzpomněl, že má vlastně v kuchyni schovanou miňonku. Tak nevím, jestli se mu včerejší kousky během noci vzbouřily v trávicícm systému a dnes už to jíst nebude, nebo je to jen shoda náhod a já nemám vůbec právo být uražená. :D

Nicméně tohle je můj každodenní boj s energií, která vysává moji energii. Pokud někdo z vás vlastní kombinovaný sporák Gorenje, typ PE 740A1, model K743W a nemá umazané údaje z čudlíků, nechť mi okamžitě sdělí, co na těch čudlíkách, u sta hromů, je napsáno!!!!

Děkuji! :D

Moravský vrabec se špenátem a bramborovým knedlíkem

12. února 2018 v 13:17 | Geheimnis |  Slaná jídla
Maso:
500 g vepřové plece
500 g vepřového bůčku bez kosti
1 cibule
palička česneku
kmín, sůl, pepř

Špenát:
1 balení mraženého špenátu nasekaného
1 cibule
2 stroužky česneku
olej, mouka, mléko

Knedlíky:
cca 1 kg brambor stejné velikosti
1-2 vejce
polohrubá mouka (Jizerka)
sůl


Rajčatová omáčka s mletým masem a špagetami

8. února 2018 v 16:34 | Geheimnis |  Slaná jídla

500 g mletého masa (mix vepřového a hovězího ideál)
1 konzerva (krabička) pasírovaných loupaných rajčat
1 konzerva rajského protlaku
1 konzerva loupaných celých rajčat
1 cibule
olej
špagety (pro bezlepkovou verzi používám nejraději těstoviny od firmy SamWills, jsou kukuřičné, chuťově dobré a cenově se výrazně neliší od normálních :))
dle chuti cukr (používám moučkový), sůl, bazalku (dávám sušenou) a pepř


Bezlepkový piškotový dort s ovocem a želatinou

5. února 2018 v 9:45 | Geheimnis |  Sladká jídla

4 vejce
100 g másla/Hery
200 g cukru moučky
200 g Jizerky (nebo pšeničné hladké mouky v případě nebezlepkové verze)
1 ks kypřicího prášku
2 balíčky želatiny v prášku
500 ml vody
80 g cukru
marmeláda (nemusí být)
1 banán
1 konzerva kompotovaných broskví (nebo jiného ovoce dle chuti a možností)

Antitalent na běžkách.

4. února 2018 v 16:16 | Geheimnis |  Téma týdne

V práci máme bezva partu a už je takovou tradicí, že jednou za čas vyrážíme na výlet. Už jsme takhle vyrazili na túru do Křivoklátska, Nižboru, Českého Švýcarska nebo jsme strávili víkend v Mikulově. A včera jsme absolvovali dámskou jízdu na běžkách v Harrachově.

Znáte to: "Já pojedu, ale dlouho jsem na tom nestála. Utvoříme pomalou partu!" znělo ze všech stran. Nechala jsem se tedy oklamat a se stejnými prohlášeními jsem deklarovala, že jsem na tom nestála plus minus patnáct let, ale vybavuju si, že mě to moc bavilo. A že je na čase to zkusit znovu!

Vyráželo se velmi brzy ráno. V 6:50 nám odjížděl skibus z Černého mostu. Což pro mě znamenalo nařídit si SOBOTNÍ budík na 5:20, abych se stihla trochu nasnídat a včas vyrazit, neboť je to na druhém konci Prahy. Ačkoli příjemně mě překvapilo, že mi to metrem trvalo všehovšudy půl hodiny.
Na Čerňáku jsme se nakonec sešly v plném plánovaném počtu šesti ženštin. Svůj fusak s běžkami a lyžemi jsem nedala z ruky, protože jsem měla obsesi, že je určitě jinak někde zapomenu (byly z půjčovny). A protože jsem měla malý baťůžek plný náhradního oblečení, už se mi tam nevešly náhradní boty a žel ani svačina (jen jedna sušenka a hroznový cukr). V botách na běžky jsem tedy strávila komplet celý den.