NAVŠTIVTE TAKÉ STRÁNKY NAŠEHO Divadelního spolku No a co?! Líbající

Březen 2018

Ten březen je nějakej divnej!

28. března 2018 v 12:35 | Geheimnis |  Pocity
Ahoj moji drazí,

teda nevím jak za vás, ale za mě prohlašuju, že tenhle březen je nějakej jetej. Byl náročný v práci i v soukromí. Naštěstí nic vážného, je to spíš jen taková sosárna energie.
Tak například moje auto. Jeden z posledních článků byl o tom, jak mě zlobí a namátkou jsem popsala pár situací, kdy mě doslova vypeklo. Pak jsem se také zmínila o tom, že se chystáme s mým drahým na maškarní k nám na vesnici. Když jsem jela pro auto, modlila jsem se, aby chytlo, protože do té doby asi tři týdny stálo. A světe div se, byť bylo pod peřinou sněhu a delší dobu odpočívalo, nastartovalo krásně na první dobrou. Měla jsem radost jako malá, láskyplně jsem z něj odhazovala sníh a chválila ho do nebe, jak je šikovné.
Pak proběhl víkend u mámy, zábava (níže se pokochejte dvěma fotkami) a nastala neděle a odjezd domů. "No jen aby ti to chytlo," říkala máma. "Když to chytlo včera, dneska to chytne stopro," zněla má bezstarostná odpověď. A ono nic. Ono to ani neškytlo! Jednou, dvakrát, třikrát jsem to zkusila a nic. Bylo mi jasné, že jde o startér. Protože rádio hrálo, kontrolky svítily, světla také, takže baterie byla z obliga. Což mě štvalo, protože startér jsem měnila cca před dvěma lety! A vím, že to byl křest ohněm pro chudáka kamaráda, který se s tím musela crcat.
No zpovykala jsem celou vesnici. Do hodinky přijel právě onen kamarád, sedl si za volant, dvakrát třikrát otočil klíčkem a ono to chytlo... Dlouho jsem se necítila jako větší idiot. :D

S díky a ostudným úsměvem jsem ho zase poslala domů a konečně jsme vyrazili do Prahy. A hned jsem auto předala do rukou pánovi, který se mi o něj od konce roku stará. Měl mi ho připravit na technickou, vzít na technickou a doopravit, co bylo potřeba.
No.. STK nakonec moje autíčko naštěstí ještě dostalo, ale stálo mě to se vším všudy šest tisíc. Za to jsem dostala nové brzdové destičky, přední stěrače (o těch jsem snila už aspoň pět let) a co mě vyděsilo nejvíc, tak i nový "držak" na palivovou nádrž. Ten původní, prorezlý a děravý mám schovaný na památku. Prý se pán divil, že mi to někde nebouchlo (rozumějte - stačilo přejet hlubší díru ve vyšší rychlosti, nádrž by se mohla utrhnout a jelikož je v ní nafta, nemuselo to dopadnout dobře...) Brr.

Masakrální týden.

15. března 2018 v 17:13 | Geheimnis |  Pocity
Moc se omlouvám, že jsem se na takovou dobu odmlčela a to nejen ze svého blogu, ale především z komentářů u vás všech, ke kterým vždy ráda chodím na drby, novinky, rady a potěšení.

Proč tomu tak je nejspíš napovídá název dnešního článku. Posledních několik dní je fakt masakr.

Během doby mého mlčení mě napadalo několik témat ke článkům, ale prostě nebyl čas je napsat nebo energie si k tomu sednout. Chtěla jsem si postěžovat na plané sliby svých sestřenek. Přidat několik nových receptů. Zaradovat se nad tím, že už mám u trouby nové čudlíky a peču bez problémů. A plno dalších věcí, které jsem mezitím stihla zapomenout.
V práci ale nastal hrozný frmol. Z jedné strany učení se nových věcí jako účetní, resp. zástupkyně hlavní účetní, z druhé strany chřipková epidemie, která semlela moji kolegyňku a na mě tím pádem přešly další povinnosti, které nikdo jiný kromě mě za ní udělat nemůže. Moc mi nepomohlo ani to, že v úterý jsem měla školení, čili půl dne zabito a ve středu jsem byla na neveřejné generálce v ABC a tím jsem taky zabila plno času. Proto jsem už od pátku byla v práci přesčas. Teď už snad bude klidněji, protože do účetnictví už do konce týdne určitě nic nebude a v pondělí se kolegyně snad vrátí. Nechci si stěžovat, že toho mám moc nebo že tu práci za ní nechci dělat, to vůbec ne. Ale mám hroznou obavu, jestli jsem něco nezapomněla, jestli jsem toudělala dobře atd. Tím, jak jsem některé věci za ní dělala prvně v životě a do toho jsem v hlavě pořád měla, co všechno se ještě musí udělat, byla jsem v děsném stresu. To nemám ráda a jsem ráda, že stres jinak v práci mívám jen velmi výjimečně.

Takže tolik na vysvětlenou :).

Dnes konečně z práce odcházím včas, takže se těším, že doma konečně umyju nádobí a vyperu. Na víkend jedeme k mojí mámě a půjdeme na maškarní. Kostýmy si půjčíme u nás v divadle, tak se můžete těšit (snad) na fotky a klidně tipujte, za co bychom mohli jít... :)

Do té doby se mějte pěkně a já se snad brzy zase ozvu a přijdu k vám!