NAVŠTIVTE TAKÉ STRÁNKY NAŠEHO Divadelního spolku No a co?! Líbající

Konec velké lásky?

4. dubna 2018 v 14:36 | Geheimnis |  Pocity
Napřed se omlouvám, pokud vás nadpis článku vyděsil a obáváte se, že se chystám napsat o tom, že se jedná o konec mého vztahu. Brrr, nechci si to ani představit! Takže klid, nejedná se o mě a po dnešním zjištění doufám, že se k tomu nikdy neschýlí!

Takže teď k věci, o co tedy jde.
Myslím, že sem nechodí už nikdo, kdo můj blog četl před pěti a více lety. Tenkrát jsem prožívala velkou lásku a myslela jsem si, že to je ta osudová. Byl to vztah, který trval tři a půl roku. Můj tehdejší přítel byl o osm let starší než já. Když jsme se seznámili (což je vtipné, protože oba pocházíme z jedné vesnice, ale já do svých sedmnácti o něm neměla ani páru a naopak), já studovala střední hotelovou školu a ona pracoval u pokrývačské firmy. Jenže byl guma, měl to prostě v sobě. Po vojně šel sloužit k vojákům na Hrad a pak na několik měsíců odjel do francouzské legie. Byl namakaný, hezounek a frajírek a dobře to o sobě věděl. Nebylo vůbec těžké se do něj zamilovat a uvěřit, že je ten pravý.
Náš vztah v prvním roce byl jako na houpačce, úplná Itálie. Hned ze začátku se mi také podařilo - nechtěně - otěhotnět. Hrozně mě to vyděsilo. Asi víc než toho úvazku jsem se ale bála reakce mámy a školy. A tak jsem se dlouho nerozmýšlela a požádala o potrat. Dnes bych měla školáka.. Ale taky rozvrácený vztah a zničenou budoucnost. Zní to příšerně, ale myslím, že to tak mělo být. Nedovedu si svůj přítomný život představit s dítětem ze vztahu, který dávno pominul.


Poslední rok našeho vztahu procházel těžkou krizí. On se chtěl rozejít, já se ho nedokázala vzdát. Plácala jsem se v tom tenkrát pěkně. Zásadní bod rozpadu nastal, když v srpnu roku 2012 přišla zpráva, že jeho nejlepší kamarád spáchal sebevraždu... V tu dobu chodil s jistou holkou a matně si vybavuji, že jeden z důvodů, proč ukončil svůj život, byla ona. Ona, která rozdělila mě a mého přítele. Ona byla můj přesný opak, dokonale se k němu hodila. Byli stejné nátury.

V roce 2013 jsem se rozhodla odjet na dva měsíce do Německa jako au-pair. Potřebovala jsem vypadnout, ale hlavně jsem se upnula k představě, že si uvědomí, jak mu chybím. Přepočítala jsem se. Měli tak královskou možnost spolu být mnohem víc a dát to dohromady. Když jsem se koncem září vrátila, byla jsem natěšená, že se k sobě vrátíme. Čekala mě ale ledová sprcha. Rozchod. O pár dní později si na facebooku dali stav na "ve vztahu". Okamžitě jsem ho vymazala z přátel a jí zablokovala. Paradoxně jsem neprolila ani slzu. O to víc jsem z toho ale byla psychicky vyřízená. Rok jsem nedokázala myslet na nikoho jiného, v dalších letech jsem měla vztah za vztahem.. Každý vydržel tak měsíc. A pak jsem to vždy utnula, zablokovala jsem se. Začala jsem propadat zoufalství, o to víc, když jim se pár měsíců po začátku chození podařilo splodit potomka. Nenáviděla jsem je za to, jak jim láska kvete a jak já se plácám ve vztazích-nevztazích.

Moje smolné, nešťastné období trvalo asi tři roky. Pak jsem nastoupila do MDP a tam potkala svého nynějšího přítele, mého Broučka. Hrozně se mi líbil a podlamovala se mi z něj kolena, kdykoli prošel kolem nebo se na mě podíval. Srdce se mi rozbušilo a nechtělo se zklidnit dlouho po tom, co zase odešel. Cítila jsem tolik přívalu lásky a citů, o kterých jsem skoro začínala být přesvědčená, že už jich nebudu nikdy schopna. Strašně jsem s ním toužila být, na druhou stranu jsem měla strach, že to skončí jako vždy. Dlouho jsem se odhodlávala, než jsem vyrazila do boje. A stejně dlouho trvalo, než odolal :) O to krásnější a vzácnější pro mě pak byl ten večer, kdy mě prvně políbil na Petříně ♥ Dodnes si při vzpomínce na ten den rozněžním a nemůžu uvěřit, že to je pravda.

Teď jsme spolu rok a půl, z toho necelý půlrok v jednom bytě. A byť to zní neuvěřitelně, zatím nás nepotkala žádná hádka, tichá domácnost ani krize. Pořád se k sobě chováme jako na začátku, kdy jsme se pusinkovali každou chvilku. Prostě.. Jsem permanentně šťastná a vděčná za to, že jsme spolu a že nám to tak bezvadně klape. Věřím, že to on je ten pravý a že spolu zestárneme, dá-li Bůh nebo kdo to řídí.
A přesně to jsem si myslela o novém vztahu mého expřítele. Se svou ženou si byli prostě souzeni! Tak jako já si perfektně rozumím s mým Broučkem a cítím, že jsme naladěni na stejnou vlnu (často řekneme ve stejnou chvíli to a samé), tak stejně jsou na tom oni dva. Jsou stejní, rozumí si, mají spolu holčičku. Věřila jsem, že je to láska jako trám a po těch dlouhých letech nenávisti a zoufalství jsem došla klidu, smíření a upřímnému přání, aby byli šťastni.

A dnes jsem se dozvěděla, že se budou rozvádět. Možná za to může fakt, že můj ex byl posledního půlroku na misi v jižní Africe nebo kde. Nebo je v tom něco jiného, netuším. Ale musím se přiznat, že mě to hrozně zasáhlo. On, který vždy tvrdil, že se ženou, kterou učiní matkou svého dítěte, zůstane stůj co stůj, že své dítě neopustí. Tak on se bude rozvádět? Se ženou, která k němu sedí jak prdel na hrnec?! Nehledě na to, že tím boří moji jistotu, že když se dva lidi najdou, zůstanou spolu do smrti.

Mám nutkání jemu nebo jí napsat, ať se proberou a zůstanou spolu. Nic víc o jejich vztahu nevím, dlouho jsem ani jednoho z nich neviděla a nemám je na fb,takže netuším co spolu prožívají nebo ne. Ale jsem sakra přesvědčená o tom, že tu bolest, co mi oba tenkrát způsobili, mi nezpůsobili pro nic za nic. Bojovali za to, aby byli spolu a abych je nechala. Tak bych si přála, aby o to teď bojovali znovu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 klavesnicetuka klavesnicetuka | E-mail | Web | 4. dubna 2018 v 16:51 | Reagovat

víš co mě vždycky rozhodí když se rozejde nebo rozvede pár, který jsem považovala za dokonalý a jejich vztah za perfektní...proto vždycky říkám, že vztahy netřeba závidět, protože do nich nevidíme a nikdy nevíme co se tam děje...
ale taky se vždycky nad tím pozastavím, že tohle může potkat i doma nás..člověk prostě nikdy neví co se stane..bohužel..nebo bohudík?

my jsme se s manželem k sobě přestěhovali poměrně rychle...ale víš co? on mi říká že po něm pořád řvu:-D a vždycky říká kdysi si mě měla ráda nebo pamatuješ..to si mě měla ještě ráda:-D ale jo dělá si srandu ale je fakt že po něm řvu často:) protože někdy mi přijde že se starám o 2 mimina!:-)

2 Geheimnis Geheimnis | E-mail | Web | 4. dubna 2018 v 17:32 | Reagovat

[1]: Něco na tom bude, vztahy nezávidět.. :-) kolikrát jsem slyšela, jak někdo znal pár, který zvenku vypadal dokonale a přitom to asi tak nebylo, protože se nakonec rozešli... Já se utěšuju tím, že sice nevím, jestli jako dokonalý pár působíme, ale já se v něm cítím strašně fajn a šťastně a nic bych neměnila :-)

já řvu málokdy a jak na koho, protože sama nemám ráda, když někdo zvýší hlas na mě.. :-) spíš všechno řeším v klidu nebo to hážu za hlavu, na co se stresovat.. :D i když čekám, kdy mě ty maličkosti, co hážu za hlavu, doženou a bouchnu.. :D :) ti chlapi byť můžou být sebezlatější, tak to jsou pořád malí děti. :)

3 klavesnicetuka klavesnicetuka | E-mail | Web | 5. dubna 2018 v 10:43 | Reagovat

[2]: no právě když to v sobě držím tak pak bouchnu a přecházím do ultrazvuku:)
no to jsi vystihla sebezlatější ale pořád malé děti

4 padesatka padesatka | E-mail | Web | 14. dubna 2018 v 15:33 | Reagovat

Je hezký, jak ses nad tu křivdu povznesla, to bude i tím, že teď jsi zamilovaná, proto jsi velkorysá...:)

5 bludickka bludickka | E-mail | 19. dubna 2018 v 14:03 | Reagovat

Vida, jaký jsem pamětník :) I když sem zabrousím už jen málo a ne pravidelně jako dřív.
Myslím, že do vztahů druhých člověk prostě nevidí a idylicky se to může jen jevit ;)

6 Kozí nožička Kozí nožička | E-mail | Web | 11. května 2018 v 17:43 | Reagovat

Zase krásné, na tvém psaní obdivuju tu absolutní otevřenost. Přeju vše nej nejen ve vztahu.Co nejvíc to nenapíšu, abych ti to nezakřikla...a aby to bylo v ten správný čas :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama