NAVŠTIVTE TAKÉ STRÁNKY NAŠEHO Divadelního spolku No a co?! Líbající

Seznamte se - kočička!

21. dubna 2018 v 21:45 | Geheimnis |  Pocity

Tak to je náš nový přírůstek do "rodiny", čtyřletá kočička Eška.



Dnes je to přesně týden, co jsme si pro ni s Broučkem jeli. Když nám ji její majitelka předávala v přepravce, kterou jsme si přivezli, tiše mňoukala a svými vytřeštěnými kukadly se rozhlížela a snažila se zjistit, co se děje.
Když jsme ji pak doma pustili, schovala se za skříň. Za tu, která je na fotce, kam se dá strašně špatně dostat. A upřímně, ani jsme se příliš nesnažili se k ní dostat. Nechtěli jsme ji děsit ještě více. Sice jsme za ní snad co půl hodinu chodili, mluvili na ní, snažili se jí dát misku s pitím a jídlem, navnadit ji hračkami, ale když jsme viděli, že nereaguje a je pořád vyděšená, nechali jsme ji se zorientovat a uklidnit svým vlastním tempem.

Má svůj vlastní pokojíček, který by býval byl můj, resp. sloužil by jako naše ložnice. Jenže tam prostě nespíme, vlastně sice bydlíme v 3+1, ale 95% času trávíme v jednom jediném pokoji. :D Jsme na sobě asi moc závislí, nebo co. A mě to zatím ani nevadí :-).
V pokoji, kde Eška má své zázemí, je i moje velká (krásná, úžasná, pohodlná... aaah) postel, takže první noc jsem spala s ní. Jednak abychom nad ní měli kontolu a jednak že Brouček rád ponocuje, zatímco já jsem v deset zralá na spaní, tak abychom se aspoň jeden den vzájemně nerušili.

Že bych se ale vyspala se říct nedá. Kočička se v noci rozhodla vydat na průzkum a protože má obojek s rolničkou a já mám zase lehké spaní (ačkoli posledních pár dní spím jako zabitá), její pohyb mi neunikl. Bylo to asi ve čtyři ráno... :-) Komická situace, když mě zmerčila a vzala dráhu a já jí pak lovila po celém bytě, až nakonec utekla zpět do výchozího pokoje. Pak jsem ji ještě několikrát slyšela šramotit, ale vzdala jsem snahu ji kontrolovat, neb bych ji opět akorát vyděsila.

A tak se stalo, že když jsem ráno vstala asi v devět a šla ji hledat, nemohla jsem ji najít. Vzbudila jsem Broučka a hledali jsme úplně všude. Dokonce i ve staré pračce, co máme na chodbě :D a kočka prostě nikde. Začala jsem propadat zoufalství, že nám musela zdrhnout a co řeknu její bývalé majitelce, která její odevzdání brala velmi těžce. A pak jsem ji našla v botníku :D. Byla tak dokonale maskovaná, vlastně vůbec nechápu, jak se mezi všemi těmi mými botami mohla protáhnout, aniž by jimi pohnula.

Každopádně... Konečně byla na dosah. A tak jsem k ní pomalu vztáhla ruku, aby si ji očichala a pak jsem ji jemně začala hladit na hlavičce. A v ten moment nastal zlom. Byl to tak krásný pocit, když začala vylézat ze svého úkrytu a pak se ke mě začala lísat ♥

Od toho okamžiku jsme se začali sbližovat. Šla za mnou i do našeho pokoje a tam se stejně sblížila s Broučkem.
Byla jsem na ní tak strašně pyšná, když se poprvé napila z misky, vzala si granulky, když poprvé použila svůj nový záchůdek... :-)
Je to teprve týden, co ji máme. A už je pěkně otrkaná. Je to noční tvor, nejraději dělá randál kolem třetí hodiny ráno. Teď tu vedle mě leží na pohovce, pozoruje mě a tiše vrní. Ta tam je ustrašená kočička, co se kryje za skříní.
Jediné, čemu zatím nepřišla na chuť, je nové velké škrabadlo, které jsme ji pořídili. Ale pomalu se snažíme ji na něj naučit. Nejen proto, aby si měla o co brousit své drápky, ale především na něm může odpočívat. Chceme jí ho dát někam k oknu, aby z něj měla výhled na ulici, protože u všech oken jsou velmi úzké parapety.

A tady už jen fotka škrabadla. :-)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 beallara beallara | Web | 22. dubna 2018 v 18:31 | Reagovat

Přeji vám krásné žití, tohle jsem nacvičovala u všech tří a byla to fakt estráda, moc jsem se nevyspala.
Kočičanda vypadá kouzelně a brzy vám tu péči vrátí ...

2 klavesnicetuka klavesnicetuka | E-mail | Web | 22. dubna 2018 v 22:57 | Reagovat

ta je krásná...:-)
úplně mi chybí ten náš zatoulaný kocour, už se nevrátil:( ale pamatuji si jak tu začal obcházet jak se nás nejdřív bál a pak jak se pořád lísal

chjo kde je mu konec

3 Kiki Kiki | Web | 25. dubna 2018 v 5:51 | Reagovat

Ta je doopravdy moc krásná , taky mám doma kočku jmenuje se Lili a její asi tak uz 8 let . Dostali jsme ji jednou o Vánocích pod stromeček . Jako kotě ,úplně moc ji milujeme a úplně mně pálí oči z toho ze jednou nebude . Ale na to nebudu myslet nebo to privolam.

4 Lucka Lucka | E-mail | Web | 26. dubna 2018 v 12:20 | Reagovat

To škrábadlo je hotový palác, krásný. :) Teda zarazilo mě, když jsem nahoře četla, že je kočička čtyřletá. Já sice kočky nechovám, ale přijde mi taková hrozně malinká, drobounká. :-) Ale je hezké, jak se otrkala a teď už je u vás všechno v pořádku, neleká se a nebojí, ono to každému tvorečkovi trvá jinak dlouho, musela si na to přijít sama, že jí nic nehrozí a naopak ji čeká milující domov. Tak ať se vám společně krásně žije. :-)

5 Jeife Jeife | E-mail | Web | 3. května 2018 v 20:42 | Reagovat

Je krásná :) nepospíchat se vyplatí .. <3

6 Lucy Lucy | Web | 8. května 2018 v 19:06 | Reagovat

Každá míca by se měla nechat v klidu, když je v novém domově. Když jsme si přivezli naši mícu, od první sekundy se chovala tak, jak by u nás bydlela odjakživa.

Vaše micinka je krásná. Miluju kočky ♥ A chystám se také vydat podobný článek.

7 bluesovka bluesovka | E-mail | Web | 11. května 2018 v 14:30 | Reagovat

Tak už je doma! No sláva! Sice jsem to zjistila až dnes, ale zjistila. Ona si potvůrka zvykne a pak bude všechno a všude její. Jako u nás doma...přeji hezký společný čas a zvykání si.

8 Jan Turon Jan Turon | E-mail | Web | 17. května 2018 v 18:01 | Reagovat

Tsk t se kocence daří.n

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama