NAVŠTIVTE TAKÉ STRÁNKY NAŠEHO Divadelního spolku No a co?! Líbající

Srpen 2018

Jak bylo na prázdninách?

20. srpna 2018 v 12:42 | Geheimnis |  Pocity
Ahoj po měsíčním mlčení :-)
Žiju, ale nepíšu a přiznám se, že ani moc nečtu své oblíbené blogy (resp. čas od času nakouknu, ale moc nekomentuju). Protože pracuju a v mezičase výletuju.

Teď naposledy jsme si udělali prodloužený víkend a vyrazili jsme s Broučkem, jeho kamarádem a jeho přítelkyní na jeho chatu. Chatu má v Hukvaldech, tedy asi 330 km od Prahy. Byla jsem řidič a předem jsem hlásala, že po D1 nejedu :D. Jednak kvůli velkému riziku kolon a tím pádem zdržení, ale především jsem měla strach z dopravní nehody. A tak jsme jeli "vrchem" přes Pardubice a Moravskou Třebovou. Bylo to sice kratší asi o 30 km než po dálnici, ale zato dobrých pět hodin čisté jízdy. No byla jsem z toho vyřízená. Popravdě jsem se od chvíle, kdy jsme dorazili do cíle, těšila zpět domů. "Chata" sice byla krásná a útulná (úvozovky proto, že ta chata je 250 let starý větrný mlýn), ale náročné řízení pro mě byl velký stres, který ze mě začal pomaličku opadat až k večeru a mezitím jsem byla celkem protivná, hlavně na chudáka Broučka. Děsila mě představa, že tu šílenou štreku budeme muset absolvovat ještě cestou zpět.
Co mě ale vysávalo ještě víc byly věčné otázky hostitele. Pojmul celý pobyt jako šéfkuchař a vzhledem k mému omezení (celiakie) se mě neustále ptal, jestli budu jíst tohle, tamto, proč to nechci jíst když to můžu a takhle pořád dokola. O jídle se s námi všemi nebavil jen čistě proto, aby docílil perfektního gastronomického zážitku (což mezi námi na můj vkus nedocílil ani jednou, na to jak se tvářil všeznale a mistrně mě žádné z jídel nenadchlo), ale protože jídlo je jeho vášeň a dokázal by se o něm bavit hodiny. A to mě unavovalo fakt ze všeho nejvíc.